Dobrou zprávou je, že doby, kdy šlo utáhnout zkoušku na krátkou sukni, výstřih nebo na to, že se vyspím se zkoušejícím, jsou nejspíše nenávratně pryč. Po sérii situací, kdy obvinění vyučujících, většinou ze strany jejich studentek, vyústilo ve vyšetřování a vyhazov, jsou profesoři opatrnější, a navíc mezi nimi přibývá žen. To ale neznamená, že by sexismus z českých univerzit vymizel, jen jeho podoba se proměnila.
Formálně sice mají všichni studenti stejný status, stejná práva a povinnosti, v praxi ovšem slečny a paní musejí často vynaložit daleko větší úsilí, aby dokázaly, že si své místo zaslouží. Jistý profesor měl prý prohlásit, že ženy do ateliéru nepatří, a s tímto názorem bezpochyby nebyl sám. Pochybnosti o schopnosti žen zvládnout náročné technické obory, ale i společenský tlak, způsobují, že některá odvětví jsou stále doménou mužů, a ženy se v nich prosazují jen obtížně.
Problémem je i maskování sexismu za humor. Narážky na ženskou postavu a vzhled jsou stále ještě časté, a pokud se některá z dotčených dam ozve, je za hysterku. Navíc, jelikož mnoho zkoušek stále ještě probíhá ústně, nikdo nechce mít nálepku potížisty nebo potížistky. A tak se všichni buďto smějí se samozvaným vtipálkem nebo zaraženě mlčí. Jak z toho ven? Pánové, potřebujeme vás na své straně. Pokud se s takovým chováním setkáte, ať už u vyučujícího nebo u kamaráda či spolužáka, prosím, nemlčte. Nesmějte se těm vtipům, většinou ani nejsou tak moc zábavné, a pokud máte odvahu, ozvěte se.
Podpořte své spolužačky, kdykoli se odváží se ozvat, a naslouchejte jim. Rychle nejspíše zjistíte, že mnoho z toho, co vám připadá jako neškodný vtip, je pro ně urážlivé a zraňující. Na druhou stranu byste měli stejně odsoudit i snahu žen a dívek využít některé stereotypy ve svůj prospěch. Pouze ve chvíli, kdy studenti svorně ukáží, že podobné jednání nebudou tolerovat, tak se snad podaří dosáhnout jeho vymýcení.